Informace pro dárce

15.4.2026

Každý rok si 17. dubna celý svět připomíná Světový den hemofilie – vzácného, avšak závažného genetického onemocnění, které postihuje schopnost organismu zastavit krvácení. Připomínka tohoto dne je příležitostí nejen k šíření osvěty o nemoci samotné, ale také k upozornění na klíčovou roli dárcovství krevní plazmy, bez níž by tisíce pacientů neměly přístup k život zachraňující léčbě.

Hemofilie je vrozené, geneticky podmíněné onemocnění, při němž organismus nedostatečně tvoří specifické bílkoviny – tzv. koagulační faktory – nezbytné pro správné srážení krve. Důsledkem je omezená nebo zcela chybějící schopnost zastavit krvácení.

Onemocnění postihuje převážně muže, zatímco ženy jsou obvykle přenašečkami choroby.

Rozlišujeme dva hlavní typy hemofilie A a B, které vznikají v důsledku nedostatku konkrétního koagulačního faktoru. Závažnost onemocnění závisí na míře nedostatku příslušného faktoru. Těžké formy jsou provázeny spontánním krvácením do kloubů, svalů a vnitřních orgánů, přičemž opakovaná krvácení do kloubů vedou k jejich trvalému poškození a invaliditě. Při neléčené formě může i zdánlivě banální úraz ohrozit pacientův život.

Dle odhadů Světové federace hemofilie (World Federation of Hemophilia – WFH) trpí hemofilií celosvětově až půl milionu lidí, přičemž diagnostikována je jen přibližně třetina z nich – zejména v rozvojových zemích zůstává onemocnění bez záchytu.

V České republice je aktuálně evidováno přibližně 1 066 pacientů s hemofilií – z toho přibližně 930 s hemofilií A a 136 s hemofilií B. Podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny se v roce 2022 s hemofilií léčilo celkem 1 366 pojištěnců.

Základem léčby hemofilie je tzv. substituční terapie – pravidelné nitrožilní podávání koncentrátů chybějícího koagulačního faktoru. Přípravky jsou dvojího původu: rekombinantní (synteticky vyrobené biotechnologickými postupy) a plazmatické – tedy vyrobené přímo z dárcovské krevní plazmy.

Právě plazmatické faktory hrají i v dnešní době zcela nezastupitelnou roli. Výroba jednoho terapeutického přípravku vyžaduje zpracování plazmy od stovek až tisíců dárců. Bez pravidelného a dostatečného zásobování transfúzních služeb dárcovskou plazmou by nebylo možné tyto léky vyrábět v potřebném množství.

Propojení dárcovství plazmy a léčby hemofilie je tedy přímé a nenahraditelné. Každý dárce plazmy může svým příspěvkem pomoci konkrétnímu pacientovi s hemofilií žít plnohodnotný život.

„Hemofilie je onemocnění, které bylo ještě před několika desetiletími spojeno s výrazně zkrácenou délkou i kvalitou života. Dnes díky moderní substituční terapii mohou pacienti žít prakticky normálně – sportovat, pracovat, zakládat rodiny. Za tímto pokrokem stojí mimo jiné tisíce anonymních dárců krevní plazmy,“ říká MUDr. RNDr. Michal Řiháček, Ph.D., hematolog a ředitel AGEL Transfúzní služby s tím, že plazmatické faktory srážlivosti jsou stále součástí léčebného arzenálu a jejich výroba je přímo závislá na ochotě lidí přijít a darovat. „Dárcovství plazmy není jen altruistický čin – je to konkrétní, měřitelná pomoc pacientům s hemofilií a dalšími závažnými onemocněními," dodává.

U příležitosti Světového dne hemofilie vyzýváme veřejnost k zamyšlení nad tím, jak jednoduše lze pomoci druhým. Darování krevní plazmy je bezpečný, časově nenáročný proces, který může zásadně ovlivnit kvalitu života pacientů závislých na plazmatických přípravcích. Objednávkový systém pro dárce naleznete na webu https://transfuznisluzba.agel.cz/verejnost/objednavkovy-system.html.